Aktuality a zdroje pro zemědělce | Bayer Crop Science

Zdroje

Přehled aktuálních akcí a článků divize Crop Science Česká republika.

Prohlídka porostů v Libčanech

Prohlídka porostů v Libčanech

Pojďte se s námi podívat do porostů v Libčanech, kde se v červnu 2021 konal Polní den Bayer. Na začátku Ing. Marian Havliček spolu s ředitelem ZD Libčany Jiří Pátkem přivítají účastníky letošního Polního dne. Ing. Hana Slavíková s Ing. Josefem Suchánkem Vás provedou porosty pšenice, řepky, cukrovky, ječmene i kukuřice. Dozvíte se zde mnoho odborných informací o různých variantách ošetření přípravky Bayer.

Agro Aktuality 10

Agro Aktuality 10

Ing Petr Ort popisuje aktuální výskyt škůdců v porostech řepky ozimé. U řepky upozorňuje na zvýšený výskyt stonkových krytonosců. Doporučení se týká nového insekticidního systému D-ACT složeného z přípravků Yoroi® a Decis® Forte. Dále upozorňuje na potřebu regulace proostů řepky produktem Tilmor®. Ing.Jana Doubková doporučuje aplikace Tilmor®na vstupní brány po poškozeních dřepčíkem olejkovým.

Aktuální insekticidní ochrana řepky

Aktuální insekticidní ochrana řepky

Ing. Petr Ort vás seznámí s aktuálními možnostmi insekticidní ochrany řepky. Prvním krokem v této ochraně je kvalitní insekticidní moření. Společnost Bayer nabízí mořidlo ButeoⓇ start, které uchrání řepku v době vzcházení, především proti dřepčíkům rodu Phyllotreta a dalším škůdcům. Dále má společnost Bayer v portfoliu insekticidní systém D-ACT, který obsahuje přípravek DecisⓇ Forte a YoroiⓇ. YoroiⓇ má novou registraci pro podzimní ochranu a přináší tak pro pěstitele další možnosti. V této kombinaci dopočujeme dávku DecisⓇ Forte 62,5 ml/ha a YoroiⓇ 0,15 kg/ha. Pro tuto sezónu je pro vás připraven zvýhodněný balíček D-ACT pack. Na podzim se můžeme setkat s širokým spektrem škůdcům: dřepčík olejkový, mšice, zápředníčkem, osenicemi a mnoha dalšími.

Mšice třešňová

Článek

Mšice třešňová

Mšice třešňová je škůdce peckovin, zejména třešní a višní. Dospělí jedinci mají černé, lesklé tělo o délce přibližně 2 – 2,5 mm. Kolonie mšic se tvoří na mladých listech a výhonech, způsobují jejich svinutí, deformaci a zpomalení růstu. Mšice třešňová vylučuje lepkavou medovici, která slouží jako živná půda pro rozvoj sazečkových hub. To zhoršuje vzhled plodů a jejich kvalitu. Škůdce se objevuje především na jaře a jeho výskyt může vést k významným ztrátám úrody. Způsobem ochrany proti mšici třešňové je aplikace insekticidů při výskytu prvních kolonií a provádění péče o rostliny, například řez silně napadených výhonů. Důležité je také podporovat přítomnost přirozených nepřátel mšic, jako jsou slunéčka a síťokřídlí, kteří pomáhají omezit jejich početnost.

Štítenka zhoubná

Článek

Štítenka zhoubná

Štítenka zhoubná, známá také jako Quadraspidiotus perniciosus, je nebezpečný škůdce napadající ovocné a okrasné stromy. Patří mezi nejvýznamnější škůdce ovocnářských rostlin na světě. Tento škůdce je obzvlášť nebezpečný pro jabloně, hrušně, švestky, broskvoně a třešně, ale může napadat i jiné druhy rostlin. Dospělé samice mají oválné, ploché tělo o průměru asi 2 mm, pokryté šedým nebo hnědým štítkem. Larvy jsou žluté a velmi malé. Štítenka zhoubná má během roku několik generací v závislosti na klimatických podmínkách. Samice kladou vajíčka pod svůj štítek, z kterých se líhnou larvy. Larvy jsou pohyblivé a šíří se po rostlině, než se přichytí a začnou se živit. Sáním štítenek dochází k oslabení rostlin, žloutnutí a opadávání listů, zpomalení růstu a v krajních případech i usychání celých stromů. Tito škůdci odsávají šťávy z rostlin, což vede ke vzniku charakteristických červených skvrn na plodech a listech.

Helminthosporiová světle hnědá skvrnitost pšenice

Článek

Helminthosporiová světle hnědá skvrnitost pšenice

Světle hnědá skvrnitost pšenice se vyskytuje ve všech vývojových fázích pšenice. První příznaky choroby se objevují již v době vzcházení rostlin, kdy houba může způsobovat padání vzcházejících rostlin. Následně jsou příznaky patrné v době odnožování, zejména na listech. Na jaře choroba postupně zasahuje stále výše rostoucí listy. Zpočátku se projevuje malými oválnými hnědými skvrnami o velikosti kolem 3 mm, obklopenými chlorotickým lemem. Během vegetace se skvrny zvětšují, často splývají do větších ploch a způsobují odumírání listů. V centrální části skvrny může být patrná černá tečka s bílým středem. Napadené listy začínají žloutnout. U starších rostlin mají skvrny podobný tvar. Po vyvinutí klasů se ve střední části plev mohou objevit malé oválné skvrny o velikosti 1 – 2 mm. Tyto skvrny mají hnědou barvu. Někdy na napadených rostlinách listy rychle žloutnou a lze na nich pozorovat malé, málo výrazné hnědo-brunátné skvrny, což představuje chlorotickou formu příznaků způsobených původcem choroby.

Bílá hniloba

Článek

Bílá hniloba

Sklerociová hniloba (bílá hniloba) je půdní choroba způsobená houbou, která je polyfágem, tedy patogenem napadajícím široké spektrum rostlinných druhů. Primární infekci způsobují sklerocia, která mohou v půdě přežívat po dobu 8 až 15 let. Patogen se může vyvíjet dvěma způsoby. Sklerocium může klíčit přímo ve vlákna mycelia, která napadají spodní části rostlin nebo jejich kořeny (např. mrkev, petržel, celer). Druhou možností je, že sklerocium vytváří apotecium – plodnici, která vyrůstá nad povrch půdy. V apoteciích se tvoří askospory, což jsou lehké, větrem přenosné výtrusy, které infikují rostliny jak v jejich spodních, tak i horních částech. Na polích, kde je vysoký obsah sklerocií v půdě, se mohou projevy onemocnění objevit již během vegetace. Největší rozvoj infekce však nastává při skladování – ve skladech a chladírnách. Zdrojem infekce zde nejsou jen napadené rostliny, ale také zbytky listů (např. nať mrkve nebo petržele) a půda obsahující sklerocia. Typickým projevem sklerociové hniloby je bohaté, bělavé, vatovité mycelium na napadené tkáni. V průběhu vývoje choroby se v myceliu tvoří černá, tvrdá sklerocia, která představují přezimovací a přežívající stadium patogenu. Velikost a tvar sklerocií se může lišit v závislosti na napadeném druhu rostliny.

Opletka obecná

Článek

Opletka obecná

Dvouděložné, jednoleté plevele. List podlouhlý, tupý na vrcholu, hlavní žilka výrazně patrná. Opletka obecná (Polygonum convolvulus) dorůstá výšky až 100 cm. Rostlina vytváří tenký, hluboce uložený kůlový kořen. Lodyha je ovíjivá s četným větvením. Listy mají srdčitě šípovitý tvar. Kvete od června do podzimu, květy jsou bílo-zelené. Plodem je nažka. Preferuje písčité, lehké půdy.

Lemovaná stébelná skvrnitost obilnin

Článek

Lemovaná stébelná skvrnitost obilnin

Na spodní straně stébla a na dolních pochvách listů se objevují skvrny s jasným středem a výrazně hnědým ohraničením zdravé tkáně. Na světlých skvrnách se často tvoří drobné tmavě hnědé sklerocia houby. Napadené mohou být také podzemní části stébla a kořeny. Poškození se za příznivých podmínek mohou objevit i po odrůstání klasu na horní části stébla, kde způsobují nekrózu. Na rozdíl od jiných chorob středu stébla, tady jen zřídka kdy nalezneme houbové mycelium uvnitř. Pouze při časné a přetrvávající infekci dochází v napadených místech ke zlomení stébla. Zvýšený výskyt je pozorován na jaře, ve snadno vysychající půdě a v suché půdě.