Mšice maková

Latinský název: Aphis fabae

Bezkřídlé mšice jsou černé, matné s lehce hnědým nádechem. Mladší larvy jsou světlejší a starší mají po bocích zadečku viditelné bílé voskové proužky. Křídlaté formy dosahují délky až 2,6 mm. Na hřbetě zadečku mají kresbu složenou ze světlých hnědých bočních skvrn a řady příčných pruhů. Mšice řepné přezimují ve stadiu vajíček na dřišťálu obecném, kalině korálové a jasmínu vonném, odkud přelétají především na rostliny z čeledí lilkovitých, rdesnovitých a laskavcových. Pouze populace migrující z dřišťálu se mohou dále rozvíjet na cukrové řepě. Přímé škody vznikají bodáním listů a vysáváním šťáv rostlin. Napadené listy řepy (zejména srdčité) jsou zdeformované a pokroucené. Vysávání šťáv mšicemi způsobuje zpomalený růst rostlin a jejich žloutnutí. Na spodní straně listů lze pozorovat kolonie černých mšic. Povrch listů bývá lesklý a lepkavý od medovice. Dlouhodobé silné poškození mladých rostlin může vést ke snížení výnosu řepy o více než 30 %. Nepřímé škody vznikají přenosem virů způsobujících virová onemocnění, například nekrotickou nebo mírnou žloutenku řepy.