Strupovitost hrušně

Latinský název: Venturia pyrina

Vývoj strupovitosti hrušně podporují podmínky vysoké relativní vlhkosti vzduchu, rosení a srážky. K infekci listů hrušně dochází za obdobných podmínek jako u jabloní, splňujících kritéria podle Millse. Optimální teploty jsou 17 – 23 °C při přetrvávajícím navlhčení listů alespoň 9 hodin. Primárním zdrojem infekce jsou listy napadené v předchozí sezóně, ležící v sadu nebo jeho okolí, nebo mycelium přezimující na napadených výhonech či v pupenech, na kterém se tvoří konidiové spory. Tyto spory způsobují infekci hrušní. Příznaky choroby se objevují na spodní straně listů, obvykle podél hlavního žilkování, nejdříve jako olivově zbarvené, později černé, sametové, nepravidelné skvrny. Při silném napadení se skvrny spojují do větších ploch. Na silně napadených plodech jsou skvrny velké, tmavě hnědé až černé a mají pravidelné okraje. Plody při růstu praskají v místech suchých, korkovitých skvrn, čímž vznikají hluboké trhliny. U infekcí probíhajících pozdě v létě se na napadených plodech objevují malé, drobné černé tečky, které nezpůsobují praskání slupky. Na silně napadených vrcholcích výhonů se nejprve tvoří drobné výstupky, které se vlivem praskání kůry mění ve strupy.