Septoriová skvrnitost pšenice

Latinský název: Phaeosphaeria nodorum

Houba přezimuje na zbytcích po sklizni, na rostlinách napadených na podzim, ale také v plodovém a semenném obalu napadených zrn obilnin a trav a na uschlých jednoděložných plevelech. Infekce vznikající ze zasetí napadeného zrna, probíhá již během klíčení a může způsobit odumírání rostlin. Na jaře konidiové spory tvořené v pyknidech napadají pšenici ozimou i jarní a pšeničně-žitné směsky. Během vegetace dochází k opakovaným sekundárním infekcím. Houba napadá plevy, ale vyskytuje se také na listech a sazenicích, kde lze pozorovat první příznaky, tj. odumírání sazenic. Na jaře houba napadá spodní listy rostlin, následně se šíří na horní listy, klíčky a klas. Výraznější příznaky jsou patrné u starších rostlin. Skvrny mají zpočátku žlutozelenou barvu, později hnědnou a nabývají tvaru podobného čočce. Mladé skvrny mají často chlorotický okraj. Starší skvrny jsou obvykle světle hnědé, spojují se a mohou zasahovat i do listových pochev. Silné napadení listů nastává až v červnu a červenci. Na povrchu skvrn se mohou objevit málo viditelné pyknidy, ze kterých se za vlhkého počasí uvolňuje růžový sliz obsahující spory houby. V období kvetení se na okrajích plev objevují fialové nebo hnědé skvrnky, následně okraje a konce plev postupně schnou. Při silném napadení hnědnou téměř celé klasy.