Plastické kukuřice se stabilním výnosem

Podnik VOD Kadov hospodaří na 1550 ha zemědělské půdy v průměrné nadmořské výšce 500 m s ročním úhrnem 450 mm srážek. Zaměřuje se na živočišnou, rostlinnou a energetickou výrobou. V živočišné výrobě chová 250 dojnic s roční užitkovostí 9400 l mléka a dále se zabývá chovem krav bez tržní produkce mléka s počtem matek asi 40 kusů. Rostlinnou výrobu tvoří 1100 ha orná půda a 450 ha trvalé travní porosty.

Z pěstovaných plodin jsou zastoupené v osevním sledu kukuřice – 350 ha, ozimá řepka – 250 ha, ozimá pšenice – 250 ha, ozimý ječmen – 50 ha, čirok – 50 ha, hořčice na semeno – 10 ha, brambory na výrobu škrobu – 15 ha, jetel – 80 ha a trávy na orné půdě – 45 ha. Další aktivitou podniku je výroba elektrické energie v zemědělské bioplynové statnici o výkonu 800 kW.

Na zkušenosti s pěstováním odrůd kukuřice Dekalb ve VOD Kadov u Blatné na Strakonicku jsme se zeptali Bc. Karla Dobřemysla.

Jakou máte zkušenost s pěstováním odrůd Dekalb?

S odrůdami Dekalb jsem se seznámil již v roce 2002, to jsme začali s pěstováním Dekalb odrůd řepky Extra, Executive, Exagone. Postupně jsme zařadili do osevu i odrůdy kukuřice. V současné době je podíl Dekalb odrůd kukuřice zastoupen podílem z 30–50 %. V našich podmínkách pěstujeme kukuřice FAO 210 až 280. Na ploše 350 ha střídáme běžně pět odrůd, přičemž dvě odrůdy vybíráme podle kvalitativních parametrů pro krávy a tři odrůdy pro bioplynovou stanici.

Proč si vybíráte odrůdy Dekalb?

Mezi hlavní přednosti řadíme hlavně větší kořenový systém, díky němuž zaznamenáváme lepší příjem a využití živin, což se projevuje vyšším výnosem, kvalitnější siláží – s vyšší stravitelností a vyšším obsahem škrobu. Dekalb odrůdy také vynikají lepší plasticitou, stabilitou výnosu, odolností k suchu a zdravotním stavem.

Na základě čeho odrůdu vybíráte?

Sami si zakládáme každoročně pokusy v průměru s 20 odrůdami. Ty vybíráme na základě doporučení, z katalogu a zkušeností z veřejných polních dnů a sklizní. Pokud se nám odrůda dvakrát po sobě osvědčí, třetím rokem ji vyséváme na provozní plochu.

Jaký máte výsevek?

Na siláž pro dojnice 85 000 semen na hekter, pro bioplynovou stanici 90 000–95 000 semen na ha. Výnosy kukuřice jsou v rozmezí 35–45 t/ha. V posledních dvou letech experimentujeme se směsným výsevem kukuřice a čiroku určeným pro BPS. Optimální předplodinou je žito, které sklízíme na zeleno pro dojnice s výnosem 25–30 t/ha. Setí provádíme v řádcích o šíři 37,5 cm s pravidelným střídáním kukuřice a čiroku. Touto kombinací získáváme větší množství zelené hmoty o 30–40 % než u sólo výsevu kukuřice po žitě.

Čím ošetřujete porosty kukuřice herbicidně, fungicidně, případně insekticidně?

Máme velký problém s opletkou, proto jsme přešli z preemergentního na časně postemergentní ošetření. Výbornou zkušenost máme jak s přípravkem Adengo®, tak s i s přípravkem Maister® Power.

Zkoušeli jsme i fungicidní ošetření, které se nám jevilo zatím bez přínosu, poněvadž zde nemáme prozatím tak velký tlak chorob kukuřice. Insekticidní ošetření provádíme podle signalizace a místního šetření. S Diabrotica jsme se prozatím nesetkali.

Jaké Dekalb odrůdy byste doporučil na základě vlastní zkušenosti?

DK 3575 – hybrid vhodný pro krávy i BPS s FAO 270 a DK 3250 (FAO 240) vhodný především pro krávy.

Na základě zkušeností z pokusů roku 2019 si letos vyzkouším kukuřici DK 3097 (FAO 220), která mě upoutala svým habitem, širokými listy a velkou palicí.

Ing. Jana Doubková, Ph.D. Bayer s. r. o.